Tram tracks in Prague

From Wikimedia Commons, the free media repository
Jump to: navigation, search

Tratě[edit]

Centrum[edit]

Tramvajová trať Národní divadlo - Národní třída

  • trať Národní divadlo – Perštýn (Národní třída). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin jako součást tratě koňky do Karlína. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 28. září 1899. (Ulice Národní)

Tramvajová trať Národní třída - Karlovo náměstí

  • trať Perštýn – Karlovo náměstí zprovozněna 4. února 1898 jako součást trati pokračující na dnešní náměstí Míru. (Ulice Spálená, Karlovo náměstí)

Tramvajová trať Na Poříčí - Lazarská

Tramvajová trať Myslíkova - Jiráskovo náměstí - Palackého náměstí

Tramvajová trať Jiráskovo náměstí - Čechův most

Tramvajová trať Malostranská - Staroměstská

Tramvajová trať Jiráskovo náměstí - Karlovo náměstí

  • trať Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí, zprovozněna 14. září 1924, zrušena 15. května 1978 (Resslova ulice)

Zrušené tramvajové tratě v centru Prahy

  • trať Křižovnické náměstí – Platnéřská – Mariánské náměstí – Staroměstské náměstí – Celetná – Prašná brána. Zprovozněna v prosinci 1883 jako součást tratě koňky na Žižkov. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 26. srpna 1901.
  • trať Prašná brána – Hybernská – Bulhar. Zprovozněna v prosinci 1883 jako součást tratě koňky od Karlova mostu na Žižkov. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 26. srpna 1901. Úsek Opletalova – Bulhar a dále Husitskou byl zrušen 27. června 1977. Úsek Prašná brána – Opletalova zrušen 4. července 1985. (Hybernská ulice)
  • trať Právnická fakulta – Staroměstské náměstí, zprovozněna 28. června 1908, zrušena 1. ledna 1960 (Pařížská ulice, Staroměstské náměstí)
  • trať Perštýn – náměstí Republiky. Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin jako součást tratě koňky od Národního divadla do Karlína. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 28. září 1899. Úsek Perštýn – náměstí Republiky zrušen 4. července 1985. (Národní, 28. října, Na příkopě)
  • trať Můstek – Muzeum. Zprovozněna 1884 jako součást trati koňky na Zvonařku. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 14. května 1900. Zrušena 13. prosince 1980. Viz článek Tramvajová trať na Václavském náměstí.
  • úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky) jako součást Okružní dráhy Praha – Žižkov – Královské Vinohrady, provoz byl zahájen 18. září 1897. V roce 1909 byla přeložena ze středu pozdější Wilsonovy ulice k jejímu severozápadnímu kraji. (Ulice Wilsonova, U Bulhara.) Roku 1972 byl zrušen kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazen tratí v Opletalově ulici.
  • trať Muzeum – Washingtonova – Opletalova – Hybernská (přeložka zrušené trati kolem Fantovy budovy), zprovozněna 26. června 1972, zrušena 25. března 1978. (Ulicemi Wilsonova, Washingtonova (v prodloužení Růžové), Opletalova.)
  • trať Bolzanova – Hybernská (Opletalovou ulicí). Kolejová spojka v provozu od 19. listopadu 1903, zrušena 17. listopadu 1925, obnovena jednokolejně 18. dubna 1947, zdvojkolejněna 26. června 1972. Zrušena 4. července 1985 současně s tratí v Hybernské ulici.

Holešovice a Severní Město[edit]

Tramvajová trať Letenský zámeček - horní vchod Královské obory - Místodržitelský letohrádek

Tramvajová trať Náměstí Republiky - Královská obora

Tramvajová trať Malostranská - Dělnická - Elektrárna Holešovice

Tramvajová trať Výstaviště - Elektrárna Holešovice

Tramvajová trať Těšnov - Vltavská - Dukelských hrdinů

  • trať Těšnov – Štvanice – nádraží Bubny - Veletržní, zprovozněna 10. října 1901, úsek Bubenskou a Veletržní ulicí zrušen 2. října 1978. (Ulice Těšnov, Wilsonova, Hlávkův most, pův. dále Bubenská, Veletržní – původně trať vedla na Štvanici po provizorních dřevěných mostech, v letech 1908–1911 nahrazených Hlávkovým mostem.
  • trať Strossmayerovo náměstí – Bubenská, zprovozněna 5. června 1932 (Antonínská, Strossmayerovo náměstí)
  • přeložka na severním předmostí Hlávkova mostu (mimoúrovňová křižovatka), 1980

Tramvajová trať Palmovka - Vozovna Kobylisy

  • Palmovka – Libeň (Libušák, dnes U kříže), v provozu od 4. října 1896 jako odbočná trať Křižíkovy dráhy. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Zenklova.)
  • trať Libeň, u Kříže – Vychovatelna, zprovozněna 25. května 1910 (Zenklova.)
  • přeložka u Vychovatelny (mimoúrovňová křižovatka), 1980
  • trať Vychovatelna – Kobylisy, zprovozněna 14. září 1924 (Zenklova, Klapkova.)
  • trať Ke Stírce – Veltěžská zprovozněna 24. dubna 1937 (Klapkova)
  • trať Veltěžská – Vozovna Kobylisy, zprovozněna 29. dubna 1939 (Klapkova)

Tramvajová trať Kobylisy - Sídliště Ďáblice

  • trať Střelničná – Sídliště Ďáblice, zprovozněna 3. ledna 1971 (Střelničná, samost. těleso podél Ďáblické)

Tramvajová trať Dělnická - Palmovka

Tramvajová trať Plynární - Vychovatelna

Tramvajová trať Partyzánská – Ke Stírce

Severovýchod[edit]

Tramvajové tratě Nové Město - Balabenka

  • trať náměstí Republiky – Karlín (Šaldova). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin jako součást tratě koňky od Národního divadla. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 14. května 1900. (Dnešní Sokolovská ulice.)
  • úsek Státní (dnes Masarykovo) nádraží – Karlínské varieté v provozu jako součást Křižíkovy dráhy od 21. prosince 1896. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. Úsek byl zrušen 18. září 1927. Ulicí Na Florenci byla znovu zavedena trať 25. dubna 1948 a opět zrušena 8. března 1983. (Dnešní ul. Na Florenci a Křižíkova)
  • spojovací trať Těšnov – Na Poříčí, zprovozněna 1. června 1900, zrušena 8. března 1983 (zrušena též v období 1927–1948?) (Ul. Na Florenci.)
  • trať Těšnov – Masarykovo nádraží, zprovozněna 25. dubna 1948, částečně v trase původní Křižíkovy dráhy (21. prosince 1896 až 18. září 1927). Trať opět zrušena 8. března 1983. (Ul. Na Florenci.)
  • úsek Karlínská vozovna – Karlínské varieté v provozu jako součást Křižíkovy dráhy od 5. září 1896. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. 18. září 1927 byl tento úsek v dnešní Křižíkově ulici, souběžný s elektrifikovanou koňkou v dnešní Sokolovské, zrušen. (Ul. Křižíkova, Šaldova.)
  • Úsek Karlínská vozovna – Balabenka byl zprovozněn jako součást Křižíkovy dráhy 19. března 1896, 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Dnešní ul. Sokolovská.)
  • trať Palmovka – Na Žertvách – U Balabenky, zprovozněna 23. listopadu 1990 (Ul. Na žertvách, U Balabenky.)

Tramvajová trať Balabenka - Nový Hloubětín - Starý Hloubětín

  • úsek z Balabenky k vysočanské lékárně jako součást Křižíkovy dráhy od roku 1898, 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Dnešní ul. Sokolovská.)
  • trať Vysočany - náměstí OSN, zprovozněna 13. června 1912 (Dnešní ul. Sokolovská, náměstí OSN.)
  • trať náměstí OSN – Nový Hloubětín, zprovozněna 7. října 1948 (Kolbenova ulice.)
  • trať Nový Hloubětín – Starý Hloubětín (v Kbelské ulici), zprovozněna postupně v roce 1951. V roce 1987 trať zrušena a nahrazena přeložkou na druhé straně vozovny. (Kbelská ulice.)
  • přeložka Nový Hloubětín – Starý Hloubětín, zprovozněna 2. července 1987 (Samostatná trať, zčásti souběžná s ulicí Na obrátce.)

Tramvajová trať Balabenka - Harfa - Starý Hloubětín

  • úsek z Balabenky do Českomoravské ulice k továrně v provozu jako součást Křižíkovy dráhy od 30. března 1903. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. (Českomoravská)
  • trať Českomoravská – Harfa, zprovozněna 13. července 1925 (Českomoravská, bloková smyčka U Harfy, Čerpadlová, Poděbradská.)
  • trať Harfa – Hloubětín, zprovozněna 23. května 1931 (Poděbradská)

Tramvajová trať Starý Hloubětín - Lehovec

  • trať Hloubětín – Černý Most, zprovozněna 30. června 1976 (Poděbradská)

Vinohrady, Žižkov, Nové Strašnice[edit]

Zrušené tramvajové tratě na Žižkově (Husitskou a Koněvovou ulicí, včetně odbočky Prokopovou ulicí)

  • trať Bulhar – Husitská – Prokopova – Rokycanova – vozovna Chelčického (Žižkov, u usedlosti Bezovka). Zprovozněna v prosinci 1883 jako součást tratě koňky od Karlova mostu přes Staré Město a Hybernskou ulici. V roce 1893 byla prodloužena Chelčického ulicí do Nákvasovy ulice, k dnešnímu jižnímu konci Prokopovy ulice. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 28. října 1901, část trati byla přeložena do části Lupáčovy ulice. Úsek Prokopovou ulicí přestal být používán v roce 1910, manipulačně sloužil ještě asi do roku 1927. Zbytek trati byl zrušen 27. června 1977. [2] (Ul. Husitská, Prokopova, Rokycanova, Chelčického, Lupáčova.)
  • trať křiž. Husitská/Prokopova – Ohrada, zprovozněna 4. prosince 1910 (současně s pokračováním na Vápenku). Úsek Bulhar – Ohrada byl zrušen 27. června 1977. (Husitská, Koněvova)

Tramvajová trať Ohrada - Spojovací (Koněvova ul.)

  • úsek Ohrada – Vápenka byl zprovozněn 4. prosince 1910 (navazoval na současně otevřený úsek dnešní Koněvovou ulicí od křižovatky s Prokopovou ulicí)
  • trať Vápenka – Hrdlořezy, Spojovací, zprovozněna 9. srpna 1931

Tramvajová trať Senovážné náměstí - Nákladové nádraží Žižkov

  • trať Hybernská – Bolzanova, zprovozněna 19. listopadu 1903 (Opletalova)
  • spojka Senovážné náměstí – Bolzanova zprovozněna 24. ledna 1926 (Senovážné náměstí)
  • koleje v Bolzanově ulici byly jako obratiště odbočující z ulice U Bulhara zprovozněny 17. června 1901
  • přeložka Bulhar (podjezd Bolzanova – Seifertova), zprovozněna 27. června 1977
  • úsek Bulhar – Seifertova – Olšanské náměstí – Flora postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky) jako součást Okružní dráhy Praha – Žižkov – Královské Vinohrady, provoz byl zahájen 18. září 1897. (Seifertova, Táboritská)
  • trať Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov, zprovozněna 1. července 1936 (Olšanská)

Tramvajová trať Želivského - Ohrada

Tramvajová trať Ohrada - Palmovka

  • trať Ohrada – Palmovka, zprovozněna 23. listopadu 1990 (samostatná trať, v částečném souběhu s ulicemi Pod Krejcárkem a Pod plynojemem)

Tramvajová trať Muzeum - Otakarova

  • trať Muzeum – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (Zvonařka). Zprovozněna 1884 jako součást tratě koňky od Můstku. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Elektrifikována od 23. června 1900 a přitom prodloužena odbočením pod Nuselské schody. Úsek Tylovo náměstí – Deminka – Mezibranská (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928, úsek Tylovo náměstí – Deminka pak znovu obnoven roku 1938. Úsek Muzeum – křiž. Anglické s Mezibranskou byl zrušen roku 1969. Zakončení na Zvonařce bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušeno 1986, ale v roce 1993 zrekonstruováno a obnoveno pro příležitostné použití při výlukách. (Mezibranská, Žitná, Anglická, Bělehradská, Šafaříkova, Záhřebská)
  • trať Muzeum - Tylovo náměstí, obnova 29. května 1938 (Bělehradská, Škrétova)
  • trať Nuselské schody – nádraží Vinohrady, zprovozněna 30. září 1904 (Bělehradská)
  • trať nádraží Vinohrady – náměstí Bratří Synků, zprovozněna 21. listopadu 1914 (Bělehradská)

Tramvajová trať Mezibranská - Karlov

  • trať Mezibranská – I. P. Pavlova – Karlov, zprovozněna 24. listopadu 1912, zrušena 1. července 1966, úsek Anglická – I. P. Pavlova zrušen 1969. (Sokolská, Boženy Němcové

Tramvajová trať Muzeum - Náměstí Míru - Flora

Tramvajová trať Karlovo náměstí - Náměstí Míru

Tramvajová trať Muzeum - Ústřední dílny Dopravního podniku

Jihovýchod - Nusle, Vršovice, Krč, Záběhlice...[edit]

Tramvajové tratě Karlovo náměstí - Vyšehrad - Otakarova (včetně spojek na souběžnou trať)

Tramvajová trať Náměstí Míru - Čechovo náměstí

Tramvajová trať Otakarova - Vinice

  • trať Otakarova – Vršovice (cca Oblouková), zprovozněna 1. nebo 6. června 1926, [3], 23. října 1977 byl přeložen úsek ze staré Otakarovy ulice do nové. (Otakarova, Vršovická)
  • Čechovo náměstí – Minská – Oblouková, zprovozněna 20. června 1913 (Minská, Vršovická)
  • jednokolejná bloková smyčka Čechovo náměstí (objezd dnešní Moskevskou a Vršovickou ulicí) od 1. června 1926, 6. ledna 1935 zdvojkolejněn úsek Vršovickou ulicí, 23. října 1956 i úsek Moskevskou ulicí
  • trať Čechovo náměstí – vozovna Strašnice, zprovozněna 6. ledna 1935 (Moskevská, Vršovická, Kubánské náměstí, V olšinách, Starostrašnická)

Tramvajová trať Otakarova - Spořilov

Tramvajové tratě Nusle - Pankrác - Krč

  • trať Nusle – Pankrác, zprovozněna 20. července 1925. V roce 1970 přeložena trať k vozovně Pankrác objezdem vozovny. (Vladimírova, Táborská, 5. května ?)
  • přeložka u vozovny Pankrác, zprovozněna 27. září 1970 (Na Pankráci, Na Veselí, Soudní)
  • trať Pankrác – Kačerov (Jihlavskou ulicí), zprovozněna 29. května 1930. V úseku Budějovické náměstí – Kačerov zrušena 19. října 1970, kvůli Severojižní magistrále. Úsek Pražského povstání – Budějovické náměstí zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu s metrem, kolejové těleso je z velké části kromě smyčky zachováno, uvažuje se i o znovuobnovení. (Budějovická, Jihlavská ?)
  • trať Budějovické náměstí – Ryšánka, zprovozněna 13. listopadu 1938, provoz dočasně a dosud přerušen 19. října 1970, uvažuje se o obnovení (ul. Budějovická, Antala Staška, trojúhelník do ul. Na strži)

Tramvajová trať Průběžná - Nádraží Hostivař

Palackého náměstí - Modřany[edit]

Tramvajová trať Palackého náměstí - Sídliště Modřany

  • trať Palackého náměstí – Podolí, zprovozněna 31. července 1910 (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží, Podolská
  • trať Podolí – Cementárna (dnes plavecký stadion), zprovozněna 25. června 1922. 15. června 1956 přeložena z Podolské ulice na Podolské nábřeží. (pův. Podolská, nově Podolské nábřeží)
  • přeložka Podolská vodárna – Cementárna (z Podolské ulice na Podolské nábřeží), 15. června 1956
  • trať Cementárna – Braník, zprovozněna 15. srpna 1924. Úsek Cementárna – Dvorce byl v roce 1952 přeložen. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso navazující úsek Přístaviště – Nádraží Braník. (pův. Podolská, nově Podolské nábřeží, Modřanská, samost. trať souběžně s Modřanskou.)
  • přeložka Cementárna – Dvorce (z Podolské ulice na Podolské nábřeží), zprovozněna 21. května 1952
  • trať Braník – Ledárny Braník, zprovozněna 6. ledna 1933. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso úsek Přístaviště – Nádraží Braník.
  • trať Ledárny – Braník nádraží, zprovozněna 2. července 1959. Roku 1986 přeložena trať na samostatné těleso.
  • přeložka v Braníku (Přístaviště – Nádraží Braník), zprovozněna 8. listopadu 1986
  • trať Nádraží Braník – Sídliště Modřany, zprovozněna 26. května 1995 (samostatná trať souběžně s ul. Modřanskou a Generála Šišky, část trati vede středem ul. Generála Šišky)

Jihozápad: Malá Strana, Smíchov...[edit]

Tramvajová trať Malostranská - Hlubočepy (- Sídliště Barrandov) (včetně některých spojek na druhý břeh Vltavy)

  • trať Újezd – Smíchovské nádraží. Zprovozněna jako koňka v květnu 1876. Elektrické podniky král. hl. města Prahy trať odkoupily na konci června 1898. Úsek Anděl – Smíchovské nádraží elektrifikován od 18. prosince 1900, současně byla trať prodloužena od úrovně dnešní zastávky Plzeňka zhruba k úrovni dnešní tramvajové smyčky. Úsek Anděl – Újezd elektrifikován od 17. června 1901, současně byla trať prodloužena od Újezda k Národnímu divadlu přes nový most (dnes most Legií). 15. dubna 1906 byla trať prodloužena do úrovně dnešní Moulíkovy ulice. (Újezd, náměstí Kinských, Štefánikova, Nádražní)
  • smyčka Smíchovské nádraží znovu postavena, 1998
  • trať Smíchovské nádraží – Lihovar, zprovozněna 16. července 1925 (Nádražní)
  • trať Lihovar – Hlubočepy, zprovozněna 20. července 1927 (Na Zlíchově)
  • trať Hlubočepy – Barrandov, zprovozněna 29. listopadu 2003 (samostatná trať, částečně souběžná s ulicemi K Barrandovu, Lamačova, Tréglova, Werichova)

Tramvajová trať Anděl - Sídliště Řepy

Provizorní jednokolejná trať Motol – Vypich, v provozu 5. září 1977 až 12. listopadu 1979 (souběžně s Kukulovou ulicí) Tramvajová trať Smíchov - Radlice (včetně spojek a odboček)

Severozápad[edit]

Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí - Hradčanská - Malovanka

Tramvajová trať Malostranská - Bílá Hora (včetně spojek na souběžnou trať)

  • trať Klárov – Pražský hrad, zprovozněna 30. ledna 1910 (Chotkova, Mariánské hradby)
  • trať Chotkovy sady – Špejchar, zprovozněna 31. května 1912 (Badeniho)
  • Pražský hrad – Prašný most, manipulační 110 m dlouhá spojovací trať zprovozněna 1910, zrušena 1913 pro přílišnou strmost (nahrazena spojkou U Brusnice) (U Prašného mostu)
  • trať Pražský hrad – Pohořelec, zprovozněna 22. prosince 1911. Od 1. dubna 1938 zrušen úsek Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – U kasáren – Loretánská – Pohořelec, který již od roku 1926 zdvojovala přímější trať Jelení ulicí. (Jelení, U Brusnice, Kanovnická, Hradčanské náměstí, Loretánská, Pohořelec)
  • spojovací trať ulicí U Brusnice, zprovozněna 26. ledna 1913
  • trať Lumbeho zahrada (Brusnice) – Pohořelec (Jelení, Keplerova), zprovozněna 6. června 1926, od 6. prosince 1933 do 29. května 1938 z důvodu rozsáhlých terénních a směrových úprav provoz přerušen a poté úsek otevřen v nové trase. Od 29. prosince 1969 zprovozněna souběžná kusá kolej od Brusnice k zatáčce do Keplerovy, zrušená 15. června 2000.
  • trať Hládkov – Pohořelec, zprovozněna 6. června 1926 (ul. Hládkov)
  • trať Pohořelec – Břevnov, zprovozněna 16. srpna 1923 (ul. Dlabačov, Bělohorská)
  • trať Malovanka – Vypich, zprovozněna 1. srpna 1928 (Bělohorská)
  • trať Vypich – Bílá Hora, zprovozněna 17. října 1937 (Bělohorská, Karlovarská)

Tramvajová trať Vozovna Střešovice - Petřiny

Tramvajová trať Prašný most - Divoká Šárka

  • trať Prašný most – Dejvická (cca k dnešní zastávce Thákurova, Masarykova studentská kolej), zprovozněna 7. června 1926 (Svatovítská, Vítězné náměstí, Evropská)
  • trať Dejvická – Hadovka, zprovozněna 12. listopadu 1926 (Evropská)
  • trať Hadovka – Vokovice, zprovozněna 13. července 1930. Původně v úseku Bořislavka – Vokovice vedla trať Kladenskou ulicí. V roce 1967 byla přeložena do nové Leninovy (dnes Evropská).
  • trať Vokovice – Vozovna Vokovice, zprovozněna 6. ledna 1933 (koncem roku 1932 manipulačně) (Evropská)
  • přeložka na Červeném Vrchu, zprovozněna 17. července 1967 (Evropská)
  • trať Vozovna Vokovice – Divoká Šárka, zprovozněna 20. července 1946 (Evropská)

Tramvajová trať Vítězné náměstí - Podbaba

  • trať Dejvická – Podbaba, zprovozněna 19. prosince 1928 (Jugoslávských partyzánů)
  • prodloužení do smyčky Podbaba, 3. listopadu 1938

Reference[edit]

  1. Pavel Fojtík: Neuskutečněné tramvajové sny. DP kontakt 12/2003, Dopravní podnik hl. m. Prahy.
  2. Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, DP kontakt 6/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22
  3. Křižovatka Otakarova, prazsketramvaje.cz