Commons:Licencování

From Wikimedia Commons, the free media repository
Jump to: navigation, search

Tato stránka se pokouší vysvětlit složitou problematiku autorského práva neprávníkům pomocí příkladů. Jejím účelem je pomoci uživatelům při rozhodování, zda mohou nějaký obrázek či jiný soubor sem na Wikimedia Commons načíst.

Wikimedia Commons přijímá pouze svobodný obsah, to znamená obrázky a další soubory, které může užívat kdokoli za libovolným účelem. Užití souborů však může být na různých místech omezeno kvůli věcem netýkajícím se autorského práva (vizte Commons:Non-copyright restrictions) a licence může klást některé podmínky. Autorská práva k některým dílům také mohou být v jedné zemi stále chráněna, zatímco v jiné zemi už je dílo volné. Některé podrobnosti jsou uvedeny dále. Wikimedia Commons se snaží, aby o příslušných omezeních bylo na stránce s popisem souboru uvedeno upozornění, ale zůstává zodpovědností uživatelů, aby se ujistili, že jejich užití splňuje podmínky licence a neporušuje žádné zákony.

Na Wikimedia Commons lze načítat pouze díla, která

Na Wikimedia Commons se nelze odvolávat na fair use; důvody vizte níže. Přijatelná nejsou ani díla nabízená pod licencí zakazující komerční využití.

Licence, pod kterou je obrázek či jiný soubor nabízen, musí být na stránce s jeho popisem zřetelně uvedena pomocí licenční šablony. Všechny informace, které licence vyžaduje, musí být na stránce s popisem uvedeny. Stránka by měla obsahovat dostatek informací k tomu, aby ostatní mohli ověřit autorskoprávní status. Nejlepším způsobem je uvést tyto informace rovnou do formuláře pro načítání souboru.

Pokud držitele autorských práv žádáte o svolení, použijte k tomu vzory e-mailů.

Rychlý úvod

Přijatelné licence[edit]

Licence je formální svolení autora, které stanoví, kdo a jak smí užívat autorskoprávně chráněné dílo. Licenci může udělit pouze držitel autorských práv, kterým je obvykle sám autor (fotograf, malíř apod.).

Veškerá autorská díla na Commons musí být k dispozici pod svobodnou licencí, která umožňuje dílo komukoli užívat za libovolným účelem. Licence musí zejména splňovat následující podmínky:

  • Musí být dovoleno šíření a další zveřejňování díla.
  • Musí být dovoleno zveřejňování odvozených děl.
  • Musí být dovoleno komerční užívání díla (užívání za účelem tvorby zisku).
  • Může být vyžadováno uvedení všech autorů/přispěvatelů.
  • Tvorba odvozených děl může být dovolena jen při zachování stejné licence.
  • Při šíření digitálních kopií může být vyžadováno šíření v otevřeném formátu bez správy práv (DRM).

Následující omezení nejsou dovolena:

  • Použití pouze na projektech nadace Wikimedia (jedinou výjimkou jsou loga a další grafické prvky nadace, u kterých je držitelem autorských práv sama nadace).
  • Použití pouze pro nekomerční či výukové účely.
  • Použití pouze na základě fair use.
  • Povinnost uvědomit o některých či všech užitích autora (nikoli jen žádost o takové uvědomění).

Příklady nedovolených děl:

  • Snímky obrazovky programů, které samy nejsou k dispozici pod svobodnou licencí. Snímky obrazovky programů pod licencí GPL či jinou svobodnou softwarovou licencí jsou zpravidla v pořádku. Viz Commons:Screenshots.
  • Snímky z televizního vysílání, DVD či počítačových her a videoher. Viz Commons:Screenshots.
  • Naskenované či jinak získané fotografie chráněných autorských děl, zejména přebaly knih, obaly CD apod. Viz Commons:Derivative works.
  • Autorskoprávně chráněné symboly, loga apod. (Ale je třeba odlišit autorskoprávní ochranu od ochranných známek.)
  • Modely, masky, hračky a další předměty, které představují autorskoprávně chráněné dílo jako např. postavu z filmu či animovaného seriálu (oproti pouze nějakého herce, bez ohledu na konkrétní roli). Viz Commons:Derivative works.

Na Commons jsou také dovolena díla, která nejsou chráněna autorským právem (public domain). Podrobnosti najdete v sekci o volných dílech níže.

Multilicencování[edit]

Příklad svobodné „vlastní fotografie“ veřejného prostranství. Autor tuto fotografii uvolnil pod dvojí licencí GFDL a CC-BY-SA (viz stránku s popisem souboru)

Soubor můžete současně uvolnit pod libovolným množstvím licencí, pokud alespoň jedna z nich splňuje výše uvedená kritéria kladená na svobodné licence. Například soubory nabízené pod „nekomerční“ licencí jsou přijatelné, pokud jsou současně nabízeny i pod svobodnou licencí, která komerční využití dovoluje.

Multilicencování s restriktivními licencemi může být užitečné pro kompatibilitu se zvyklostmi na jiných projektech; takové multilicencování navíc umožňuje autorům odvozených děl uvolnit tato díla pouze pod příslušnou restriktivní licencí, pokud si to přejí – tj. poskytuje autorům odvozených děl větší svobodu rozhodnout o licenci, kterou pro dílo použijí.

Běžné licence[edit]

Pro díla na Commons jsou preferovány následující běžné licence:

A opět, přijatelná jsou také volná díla (public domain) – viz níže. Další licence jsou uvedeny na stránce Commons:Popisky licence souborů.

Poznámka: GFDL je licence, která je v praxi pro fotografie a krátké texty nepoužitelná, zejména v tištěných médiích, neboť vyžaduje, aby byl s dílem šířen i plný text licence. Je tedy vhodnější dílo zveřejnit pod duální licencí, navíc ke GFDL dovolit i licenci umožňující jednoduché využití fotografie či textu, například licenci Creative Commons. Také pokud možno nepoužívejte licence GPL a LGPL jako jediné licence pro vaše dílo, protože tyto licence ve skutečnosti nejsou vhodné pro cokoli jiného než počítačové programy.

Díla, která nejsou dostupná pod licencí splňující Definici svobodných kulturních děl, jsou výslovně zakázána. Další informace lze nalézt v rozhodnutí správní rady nadace o licencování.

Mezi běžné příklady licencí vyskytujících se na internetu, ale nedovolených na Commons, patří:

  • Licence Creative Commons Non-Commercial Only (-NC),
  • licence Creative Commons No-Derivatives (-ND)
  • nelicencovaný materiál dostupný pouze s využitím fair use, fair dealing či obdobných zákonných výjimek (zdůvodnění je uvedeno níže).

Nedovolené licence mohou být na Commons použity, pouze pokud je dílo multilicencováno s nejméně jednou dovolenou licencí.

Informace o licenci[edit]

Příklad obrázku se správně podrobně uvedeným popisem obrázku (viz stránku s popisem)

Všechny popisné stránky k souborům na Commons musí zřetelně uvádět, pod jakou licencí bylo dílo zveřejněno a musí obsahovat informace vyžadované touto licencí (označení autora apod.) a také by měly obsahovat informace, pomocí kterých si ostatní mohou ověřit licenci (odkaz na zdroj), a to i v případě, že to samotná licence a autorský zákon nevyžaduje.

Jmenovitě musí být uvedeny následující informace, bez ohledu na to, zda to vyžaduje licence:

  • Licence, pod kterou je dílo dostupné. K tomu slouží licenční šablony.
  • Zdroj díla. Pokud soubor na Commons nahrál přímo autor, musí to být výslovně uvedeno. (Např. „Vytvořeno uživatelem“, „Vlastní dílo“ apod.) V ostatních případech uveďte, pokud je to možné, hypertextový odkaz nebo citaci. Poznámka: údaje typu „Přeneseno z Wikipedie“ se obecně nepovažují za platný zdroj, pokud nebylo dílo na Wikipedii zveřejněno prvně. Uveden by měl být původní (primární) zdroj.
  • Autor/tvůrce obrázku či mediálního souboru. U děl, která jsou považována za volná kvůli vypršení doby ochrany může být podstatný také rok úmrtí autora (viz sekci o volných dílech níže). Samotné uvedení obecné šablony předpokládající, že soubor načetl sám autor (např. {{PD-self}}), tento požadavek nesplňuje. Jedinou výjimkou je situace, kdy si autor přeje zůstat v anonymitě, nebo v jistých případech, kdy autor není znám, ale je k dispozici dostatek informací ke stanovení, že dílo již je volné (např. datum vytvoření/zveřejnění).

Další údaje jsou o něco méně důležité, ale měly by být uváděny vždy, kdy je to možné:

  • Popis obrázku či mediálního souboru. Co zobrazuje? Jak vznikl?
  • Datum a místo jeho vytvoření. U děl, která jsou považována za volná kvůli vypršení doby ochrany může být datum vytvoření zásadně důležité (viz sekci o volných dílech níže).

Tyto údaje je nejlépe uvádět pomocí šablony Information. O použití šablony se dočtete na stránce Commons:První kroky/Kvalita a popis.

Rozsah licence[edit]

V některých případech obsahuje jeden dokument (soubor) několik složek, ke kterým jsou potřeba licence: Každý, kdo k dílu podstatnou částí přispěl, má právo na rozhodování o výsledku, a všichni tito lidé musí svůj příspěvek dát k dispozici pod svobodnou licencí – viz odvozená díla. Rozlišení těchto složek však může být nejasné a v jednotlivých zemích se liší. Několik příkladů pro vyjasnění:

  • U hudební nahrávky je potřeba zvážit následující složky; ke všem z nich musí existovat svobodná licence (případně musí být nechráněné):
    • Samotná hudba (autorská práva skladatele),
    • slova písně (autorská práva textaře),
    • konkrétní provedení (práva výkonných umělců – hudebníků, zpěváků apod.),
    • samotná nahrávka (práva techniků, zvukařů, nahrávací společnosti).
  • U obrázku uměleckého díla (také přebaly knih apod.) platí něco podobného:
    • Tvůrce původního uměleckého díla je držitelem práv ke všem reprodukcím a odvozeným dílům.
    • Ten, kdo dílo vyfotografoval, je držitelem práv k té fotografii, pokud se nejedná o pouhou reprodukci původního díla.
  • U obrázku budovy si uvědomte, že pokud jsou na obrázku zachyceny nějaké význačné architektonické prvky stavby, může k fotografii držet práva i architekt, ale vizte též Commons:Freedom of panorama.

Nejasnosti často nastávají v případě, že umělecké dílo není primárním cílem fotografie, případně není ani zřetelně rozlišitelné: v takovém případě je zpravidla jediným držitelem práv autor fotografie (nahrávky atd.). Např. u fotografie skupiny osob v muzeu se mohou na pozadí fotografie objevit i nějaké obrazy na stěnách. Tehdy není nutné brát ohled na autorská práva těchto obrazů. Neexistuje však zcela striktní vymezení takové situace.

Uvědomte si, že musí být určena a uvedena licence ke všem relevantním složkám.

Také je potřeba si uvědomit, že reprodukce zpravidla nepožívají autorskoprávní ochrany; autor samotné fotografie nemá práva k výslednému souboru, jediná relevantní práva jsou ta svázaná s původním dílem. Totéž se týká i snímků obrazovky.

Volná díla[edit]

Commons přijímá také volná díla (díla v public domain), tj. dokumenty, které buď nejsou způsobilé požívat ochranu autorským právem, nebo u kterých již vypršela doba ochrany těchto práv. Konkrétní vymezení konceptu public domain je však komplikované; autorské zákony jsou v různých zemích různé, takže nějaké dílo může být v jedné zemi volné, zatímco v jiné je stále chráněno. Jisté minimální standardy nastavují mezinárodní smlouvy jako např. Bernská úmluva, ale jednotlivé země si mohou stanovit přísnější kritéria. Obecným hrubým pravidlem je pokud autor zemřel před více než 70 lety, jeho dílo je volné v zemi, jíž byl občanem, a v zemi, ve které bylo dílo poprvé zveřejněno. Pokud je dílo anonymní nebo se jedná o kolektivní dílo (např. encyklopedie), stává se volným typicky 70 let po prvním zveřejnění.

Tato doba 70 let se používá v mnoha zemích. Důležitou výjimku tvoří Spojené státy. Z historických důvodů platí v USA složitější pravidla. Autorská práva tam jsou obvykle chráněna:

  • u děl poprvé zveřejněných před rokem 1978: 95 let od prvního zveřejnění;
  • u děl poprvé zveřejněných v roce 1978 nebo později: 70 let po smrti autora, u anonymních děl a zaměstnaneckých děl a děl na objednávku 95 let od prvního zveřejnění nebo 120 let od vytvoření díla, podle toho, které datum nastane dříve.

Zásadní však je rok a místo zveřejnění. V mnoha zemích mezi volná díla patří všechna díla zveřejněná před nějakým datem. V USA je tímto datem 1. leden 1923. V některých zemích jsou navíc volná všechna díla vytvořená vládou, v jiných zemích i pro ně platí autorskoprávní ochrana a v dalších je pro ně ochrana ještě přísnější.

Ve Spojených státech je při užití zahraničních děl potřeba myslet na to, že v USA platí zákon (Uruguay Round Agreements Act, URAA), který v USA obnovil autorskoprávní ochranu zahraničních děl v případě, že k rozhodnému datu bylo příslušné dílo stále chráněno v zemi původu. Tímto rozhodným datem je pro většinu států 1. leden 1996. To znamená, že zahraniční díla mohou být v USA chráněna i v případě, že před přijetím URAA již byla nějakou dobu volná. Další informace jsou k dispozici na en:Wikipedia:Non-U.S. copyrights.

V některých právních systémech (např. v USA) může také autor explicitně své dílo uvolnit do public domain. V jiných zemích (např. v zemích Evropské unie) to sice není technicky možné, ale autor může udělit svolení k volnému užívání díla prostřednictvím nějaké licence.

Interakce autorských zákonů v USA a v jiných státech[edit]

Každé věrné vyobrazení Mony Lisy se na Commons považuje za volné dílo. Podrobnosti jsou v textu uvedeny v poznámce „Výjimka“.

Commons je mezinárodní projekt, ale jeho servery jsou umístěny ve Spojených státech a cílem je maximální použitelnost jeho obsahu. Díla, která vznikla mimo Spojené státy, lze obvykle načítat pouze pokud jsou k dispozici pod svobodnou licencí platnou ve Spojených státech i v zemi původu díla, případně pokud je v obou těchto zemích toto dílo volné. „Zemí původu díla“ je zpravidla země, ve které bylo dílo poprvé zveřejněno.

Pokud například osoba v Česku načítá obrázek, který si stáhla z francouzské webové stránky, na server Commons, musí být načítání v souladu s autorským právem v Česku, Francii a Spojených státech. Aby bylo možno fotografii načíst na Commons, musí se buď jednat o volné dílo ve všech třech těchto státech, nebo musí být ve všech těchto státech nabízeno pod svobodnou licencí.

Výjimka: Věrné reprodukce dvojrozměrných děl, která jsou volná, tvoří výjimku k tomuto pravidlu. Podle vyjádření nadace Wikimedia z července 2008 jsou takové reprodukce samy považovány za volné dílo. Podrobnosti jsou uvedeny na stránce Commons:When to use the PD-Art tag.

Díla pod fair use na Commons nejsou dovolena[edit]

Wikimedia Commons nepřijímá díla pod tzv. fair use, protože příslušné zákony se v různých zemích podstatně liší – takže dílo, které je přijatelné např. podle úpravy fair use ve Spojených státech (která je velmi volná), není přijatelné ve většině jiných zemí.

Navíc fair use závisí na kontextu použití obrázku (či jiného díla). Tedy obrázek, jehož použití na nějaké stránce by spadalo pod fair use, by na jiné stránce mohl být porušením autorských práv. Konkrétně pak fair use nedovoluje sbírat a šířit díla v mediální databance, jakou jsou právě Commons. Jednoduše řečeno to znamená, že fair use na Commons nelze využít.

Podrobnější informace jsou uvedeny na stránce Commons:Fair use.

Odvozená díla[edit]

Tato koláž je příkladem odvozeného díla. Spojuje několik již dříve existujících obrázků, které byly uvolněny pod GFDL a dalšími kompatibilními svobodnými licencemi.

Chcete obrázek Mickey Mouse, ale pochopitelně ho nemůžete jen tak nascanovat. Tak proč si nevyfotit jeho plyšovou hračku a načíst na Commons tu fotografii? To nedělejte. Důvodem, proč nemůžete načítat fotografie podobných hraček, je to, že jsou považovány za odvozená díla. A k užití odvozeného díla potřebujete souhlas původního autora.

Český autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací) říká: „Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.“

Tedy neautorizovaná odvozená díla, jako jsou obrázky hraček, figurek apod., musí být smazána.

Podrobnější informace jsou uvedeny na stránce Commons:Derivative works.

Jednoduchý vzhled[edit]

Logo společnosti Microsoft

Většina komerčního zboží a výrobků je tak či onak chráněna jako předmět duševního vlastnictví, autorské právo je jen jedním z druhů takové ochrany. Je důležité uvědomit si rozdíl mezi autorským právem, ochrannými známkami a patenty. Na Wikimedia Commons obecně vynucujeme pouze dodržování autorského práva, z následujících důvodů:

  1. Prakticky cokoli může být známkoprávně chráněno a nemělo by smysl zakazovat všechno.
  2. Ochranné známky a ochrana průmyslových vzorů se týkají jejich komerční produkce, ale jinak mohou být jejich fotografie volně šířeny.

Na Commons přijímáme text v běžném písmu a jednoduchých geometrických tvarech, i pokud se jedná o logo chráněné ochrannou známkou.[1] Takové obrázky by měly být označeny jako {{PD-textlogo}}. Předměty, jejichž vzhled je uměleckým dílem, však mohou být chráněny autorským právem.

Často je velmi obtížné rozhodnout, zda je nějaký vzhled chráněn autorským právem či ne, a obrázky tohoto typu jsou často, s různými výsledky, navrhovány na smazání.

Písma[edit]

Bitmapové vyjádření písma (fontu) není ve Spojených státech předmětem autorskoprávní ochrany, je tedy v public domain. V jiných zemích to může být jinak (vizte článek na anglické Wikipedii). V tomto případě použijte {{PD-font}}.

To se ale nemusí týkat vektorových obrázků (např. SVG) písem. V takovém případě byste měli zkontrolovat, že příslušné písmo bylo uvolněno pod svobodnou licencí, např. pod OFL, a použít {{Open Font}}. Jinak takové obrázky na Commons nenačítejte.

Ukázkové příklady[edit]

Řekněme, že jste něco vyfotografovali, naskenovali nebo stáhli z nějakého webu, a chcete výsledný soubor načíst na Wikimedia Commons. Jak zjistíte, jestli to můžete udělat? Ukážeme vám jednoduchý přehled, který vám pomůže se rozhodnout. V případě pochyb se můžete zeptat na stránce Commons:Hospoda U Commons.

Podrobnější seznam najdete na stránce Commons:Image casebook.

Symbol OK.svg Bez problémů[edit]

Vlastní fotografie, jejichž předmětem jsou:

  • příroda, zvířata (les, obloha, psi, kočky, mravenci, brouci apod.),
  • plody (jablko, malina apod.),
  • lidé, kteří vám dali svolení, abyste zveřejnili jejich podobiznu,
  • vy (dokud si z nás nebudete dělat soukromý web),
  • díla, která jsou volná jak ve Spojených státech, tak v místě, kde žijete:
    • Budovy, které postavil architekt, který zemřel před více než 70 lety (ideálně před více než 100 lety),
    • umělecká díla, která vytvořil umělec, který zemřel před více než 70 lety (ideálně před více než 100 lety),
    • knihy, jejichž autor zemřel před více než 70 lety (ideálně před více než 100 lety),
    • novinové a časopisecké články, jejichž autor zemřel před více než 70 lety (ideálně před více než 100 lety).

Obrázky, které jste sami naskenovali a jejichž předmětem je:

  • dílo, jehož autorská práva vypršela jak ve Spojených státech, tak v místě, kde žijete,
  • obrázky, jejichž autorem jste výhradně vy (buď nejsou založené na žádné starší předloze, nebo jsou založené na volném díle).

Díla stažená z webu:

  • díla, jejichž autorská práva vypršela jak ve Spojených státech, tak v místě, kde žijete.

Nejisté, Symbol OK.svg může a X mark.svg nemusí být přijatelné[edit]

Všechny druhy autorských děl, u kterých není uživatel majitelem autorských práv:

Fotografie, kresby, skeny a další reprodukce:

  • Automobilů,
  • výrobků denní potřeby (jednoduchý vzhled je přijatelný),
  • přebalů knih (jen velmi jednoduchý vzhled je přijatelný),
  • peněz (záleží na zákonech jednotlivých zemí; vizte Commons:Currency),
  • budov, jejichž architekt žije nebo zemřel před méně než 70 lety (vizte Commons:Freedom of panorama),
  • umělecká díla trvale umístěná na veřejném prostranství, jejichž autor žije nebo zemřel před méně než 70 lety (vizte Commons:Freedom of panorama),
  • interiéry soukromých budov, domů, muzeí,
  • celebrit (vizte Právo na ochranu osobnosti),
  • běžných lidí, kteří neposkytli svolení (vizte Právo na ochranu osobnosti).

X mark.svg Nepřijatelné[edit]

  • Obrázky pod fair use,
  • fanouškovské umění, které výrazně napodobuje chráněné dílo,
  • fotografie, kresby, skeny a další reprodukce autorských děl, ke kterým nevlastníte autorská práva, jako například:
    • Díla (kromě těch trvale umístěných na veřejném prostranství) autorů, kteří dosud žijí nebo zemřeli před méně než 70 lety,
    • figurky, sošky, kostýmy a další díla chráněná autorským právem (vizte Odvozená díla),
    • přebaly hudebních alb, videoher, filmů, plakáty, novinové a časopisecké články apod.
  • Zvukové nahrávky autorských děl, ke kterým nevlastníte autorská práva, jako například:
    • Autorským právem chráněné rozhlasové stanice (program i reklama),
    • písně, jejichž autor dosud žije nebo zemřel před méně než 70 lety.

Mezinárodní právo[edit]

Bernská úmluva[edit]

Téměř všechny státy světa jsou účastníky Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (vizte text úmluvy). Podle této úmluvy jsou práva autorů podle jistých pravidel vynucována i v ostatních zemích. Jedním z důsledků těchto pravidel je, že jsou vždy podstatné zákony země, ve které dílo vzniklo.

Nejdůležitější je článek 7, který stanovuje dobu ochrany zaručenou úmluvou. Úmluva stanoví minimální dobu ochrany 50 let po smrti autora (s několika výjimkami). Každá země však může stanovit dobu delší.

Vždy však dobu ochrany určují zákony země, ve kterých je požadována ochrana; pokud však legislativa této země nestanoví jinak, doba ochrany nebude překračovat dobu, po kterou by bylo dílo chráněno v zemi svého původu.

Přestože toto pravidlo o nepřekračování doby ochrany v zemi původu podle článku 7 úmluvy přijalo mnoho států, je důležité upozornit, že autorský zákon ve Spojených státech neobsahuje takové pravidlo. Například 17 U.S.C. 104A(a)(1)(B) může obnovit autorskoprávní ochranu díla vydaného mimo území USA na zbytek doby ochrany podle amerického práva i v případě, že v zemi původu ochrana vyprší dříve. To se může týkat děl, která byla v zemi původu chráněna k 1. lednu 1996. To znamená, že byť je nějaké dílo ve své zemi původu volné, ve Spojených státech může být stále chráněno. Další podrobnosti a seznam rozhodujících dat nalezenete na stránce w:Wikipedia:Non-US copyrights#Dates of restoration and terms of protection.

Autorské právo v evropských zemích[edit]

Evropská unie vydala směrnice harmonizující autorskoprávní předpisy v Evropské unii. Uvědomte si však, že směrnice, na rozdíl od nařízení, nemá přímý účinek. Směrnice musí být nejprve v každé zemi transponována do zákona té země, při čemž existuje podstatná volnost. To platí například pro zákonná omezení autorského práva (ekvivalent fair use), která se mohou v rámci jistých mezí lišit.

Z našeho pohledu je nejdůležitější Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (text směrnice). Tato směrnice stanovuje dobu ochrany autorských práv na 70 let po smrti autora (v případě spoluautorství smrti posledního žijícího autora, v případě kolektivních, pseudonymních či anonymních děl se doba počítá od zveřejnění).

Tato směrnice však nezkracuje už běžící dobu ochrany v těch zemích, kde je delší.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (text směrnice) stanovuje v článku 5 výjimky z autorského práva. Pouze jedna z těchto výjimek je ale povinná (týká se cachování). Ostatní jsou nepovinné, takže se u každé výjimky může každá země rozhodnout, zda ji do svého práva přijme a jak ji omezí. Nedá se proto automaticky předpokládat, že výjimka platná v jednom státě EU platí i v jiných členských státech. Jmenovitě se každá země může rozhodnout, jak bude chránit díla trvale umístěná na veřejném prostranství a „jednoduché“ fotografie.

Konečně existuje také velké množství judikátů týkajících se těchto témat. V některých případech tak mohou existovat práva či omezení, která nejsou uvedena v textu zákonů. Proto je třeba vždy dbát na interpretaci zákona v příslušné zemi namísto pouhého čtení předpisů.

Zákony v jednotlivých zemích[edit]

Autorské zákony se v jednotlivých zemích liší. Obrázky načítané na Commons zahrnují, pokud nejsou načítány přímo ze Spojených států, vztah dvou či více autorskoprávních jurisdikcí. Obecně se na Commons používá pravidlo dovolující načítat pouze takové obrázky, které lze využívat ve všech zemích (nebo přinejmenším ve většině zemí). Zákony různých států se liší zejména v následujících bodech:

  • Doba, po kterou jsou díla chráněna. Ve většině zemí ochrana vyprší nejpozději 70 let po smrti autora.
  • Ochrana výsledků práce státní správy. V některých zemích (ale ne ve všech) jsou oficiální díla vytvořená vládou volná.
  • Čemu všemu se poskytuje autorskoprávní ochrana. V některých zemích nelze používat obrázky uměleckých děl, jako jsou architektonická díla, sochy, oblečení apod., bez souhlasu autora původního díla.

Nejbezpečnějším způsobem, jak přistupovat k mezinárodnímu autorskému právu je zvážit zákony všech relevantních jurisdikcí a poté určit, zda je něco chráněno či nikoli, podle té nejpřísnější kombinace těchto zákonů. Mezi relevantní jurisdikce mohou patřit:

  • Místo, kde dílo vzniklo,
  • místo, odkud je dílo načítáno na Commons,
  • místo, kde je fyzicky umístěn server, ze kterého bylo dílo staženo,
  • Spojené státy americké (sídlo nadace Wikimedia Foundation a jejích serverů).

Dílo smí být na Commons použito pouze v případě, že je volné ve všech relevantních jurisdikcích, nebo pokud se na něj ve všech jurisdikcích vztahuje nějaká svobodná licence.

Například u obrazu zveřejněného ve Francii použijte americký autorský zákon, který se vztahuje na servery, na kterých Commons běží. Také použijte autorské zákony země, ve které právě jste, a zákony země, ve které sídlí server, ze kterého jste obrázek získali. Pokud jste tento obrázek stáhli ze serveru ve Francii a žijete v Česku, musíte zvážit autorské zákony tří zemí: Francie, České republiky a Spojených států. Podle zákonů USA je toto dílo chráněno, pokud bylo zveřejněno po roce 1923. Podle českých zákonů je chráněno, pokud jeho autor nezemřel před více než 70 lety. Francouzský zákon stanovuje, že pokud autor zemřel za Francii, bude dílo chráněno ještě déle než v Česku. V tomto případě je tedy nejrestriktivnější kombinací Francie a Spojené státy. Na Commons smí být obrázek načten pouze v případě, že se jedná o volné dílo v obou těchto zemích.

Na serveru UNESCO naleznete sbírku autorských zákonů jednotlivých zemí, která může poskytnout základní přehled.

Konkrétní poznámky k jednotlivým zemím naleznete na stránce Commons:Copyright rules by territory (anglicky).

Související stránky[edit]

Poznámky[edit]

  1. Viz Ets-Hokin v. Skyy Spirits Inc., kde soud rozhodl, že logo a láhev vodky SKYY nejsou chráněny autorským právem

Externí odkazy[edit]

Zákony:

Autorskoprávní úmluvy:

Další: