File:Liteň nádraží (train station) - kolejiště.JPG

Z projektu Wikimedia Commons
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Původní soubor(5 184 × 3 456 pixelů, velikost souboru: 8,49 MB, MIME typ: image/jpeg)

Popisky

Popisky

Přidejte jednořádkové vysvětlení, co tento soubor představuje

Popis[editovat]

Popis
Čeština: Liteň nádraží (train station) - kolejiště

Více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_stanice_Lite%C5%88 Železniční stanice Liteň je úvraťovou stanicí jednokolejné regionální železniční trati 172 Zadní Třebaň - Lochovice. Stanice je situována v obvodu Městyse Liteň. [1] Úvrať Železniční stanice Liteň tvoří úvrať trati Zadní Třebaň - Lochovice: vlak do stanice vjíždí i z ní vyjíždí přes jedno zhlaví stanice (druhé je slepá kolej). Vlak ve stanici mění směr, aby mohl pokračovat do cílové stanice. Ke změně směru slouží výhybka před nádražím s mechanickým výměníkem č. 1. Změna směru vlaku se v této úvraťové železniční stanici provádí takto: vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Vlak pak zastaví ve stanici, strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci motorového vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel a na výhybce odbočí na druhou kolej. Vznik trati 172 Provoz na trati byl zahájen roku 1901. Stavbu trati iniciovali podnikatelé v zemědělství, zejména liteňský statkář Daubek, který chápal význam železnice pro odbyt produktů jeho velkostatku. S cílem dovést trať do nejbližší vzdálenosti k budovám velkostatku v centru Litně, byla zvolena varianta úvraťové stanice (důvodem byly i složité podmínky v terénu v okolí Litně). K zajištění výstavby bylo zřízeno Družstvo pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň - Hostomice. Výstavbu realizovala stavební firma J. Kubíček z Královských Vinohrad v Praze. Trať v délce 26, 5 km byla postavena za jeden rok. První vlak stanicí projel. srpna 1901. [2] Nádraží Liteň V rámci výstavby trati byla postavena nádražní budova. Pro úsporu nákladů na projekci byl použit typový list LVI/H Zemského výboru Království českého. V době vzniku trati po ní jezdily kromě osobních vlaků i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Pro nakládku sloužily již nedochované skladovací prostory u manipulační koleje. Skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Nádražní budova již neslouží svému účelu, protože stanice není od roku 1985 obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku. [3] Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující a dřevěná konstrukce přístřešku. Kolejiště odpovídá provozním podmínkám parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku. Stejně se postupovalo i po nasazení motorových lokomotiv. Jako poslední vedly vlaky do stanice lokomotivy T 441 přezdívané Karkulka [4] Provoz na trati 172 v roce 2011 Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha - Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol (na trati Praha - Beroun jsou používány soupravy City Elefant přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. [5] Podbrdský motoráček na strati 172[ V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu zajišťuje přepravu na trati Zadní Třebaň - Liteň - Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Cestující do Litně přepravuje historický motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn. Provozovatel nostalgického Podbrdského motoráčku na stejné trase nabízí i speciální jízdy pro uzavřené skupiny na objednávku. [6] Nádraží Liteň a Naučná stezka Liteň[ Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. [7] Reference. Související články[ • Liteň • Okres Beroun • Naučná stezka Liteň • Železniční trať Zadní Třebaň – Lochovice

Klíčová slova:

Atelier Svatopluk, o.p.s. Liteň - Beroun - Berounsko - Doprava v okrese Beroun - historie techniky - historie železnice - Karlštejnsko - Liteň - Lochovice - mikroregion Horymír - - mikroregion Karlštejnsko - nádraží - Naučná stezka Liteň - okres Beroun - Podbrdský motoráček - Středočeský kraj - Technické památky - Zadní Třebaň - - Železniční doprava v Česku - Železniční stanice ve Středočeském kraji
Datum
Zdroj Vlastní dílo
Autor Elektracentrum

Licence[editovat]

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:
w:cs:Creative Commons
uveďte autora zachovejte licenci
Dílo smíte:
  • šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
  • upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
Za těchto podmínek:
  • uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
  • zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.

Historie souboru

Kliknutím na datum a čas se zobrazí tehdejší verze souboru.

Datum a časNáhledRozměryUživatelKomentář
současná1. 12. 2014, 17:15Náhled verze z 1. 12. 2014, 17:155 184 × 3 456 (8,49 MB)Elektracentrum (diskuse | příspěvky)User created page with UploadWizard

Na tento soubor neodkazuje na Commons žádná stránka.

Globální využití souboru

Tento soubor využívají následující wiki:

Metadata