File:Kameničská vrchovina - vrchol Vestec, CZ160920 - 01.jpg

Čeština: Vestec je zeměpisné jméno (oronymum) vrcholu s nadmořskou výškou 668 m v Železných horách (v záběru uprostřed se širokým zaobleným vrcholem). Je významným výškovým bodem Kameničské vrchoviny (hlavního a horopisně nejvyššího geomorfologického okrsku, jednoho ze čtyř, v Sečské vrchovině) a nejvyšším vrcholem na území Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V některých zdrojích je uváděn jako nejvyšší bod Železných hor, avšak z pohledu platného geomorfologického regionálního členění georeliéfu Česka, tomu tak není. V historii pohledu na územní vymezování Železných hor lze zaznamenat tři zásadní informace. 1. Bývalý Geografický ústav Československé akademie věd v Brně v roce 1987 vydal Zeměpisný lexikon ČR (Hory a nížiny), ve kterém v rámci územního vymezení Železných hor byl jako jejich nejvyšší bod uváděn vrchol Pešavy s nadmořskou výškou 697,0 m na katastrálním území Jeníkova v okrese Chrudim, dnes v Pardubickém kraji. 2. S územním vymezením Železných hor na jihovýchodní hranici, laicky řečeno za linii Ždírec nad Doubravou - Hlinsko - Skuteč, za kterou leží vrchol Pešavy, nesouhlasil například geolog a petrograf Jindřich Vodička (1920-2006), který se zabýval výzkumem v oblasti Železných hor. V roce 1997 publikoval v rámci sborníku prací nazvaném „Železné hory očima geologa" (vydala Invence Litomyšl pro Společnost přátel Železných hor) svůj pohled na územní vymezení Železných hor, v rámci kterého by Vestec byl skutečně jeho nejvyšším vrcholem. 3. Na základě dalšího zkoumání a následné úpravy hranic geomorfologického celku Železné hory byl v roce 2006 publikován nový Zeměpisný lexikon ČR (Hory a nížiny) ve 2. vydání Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (editoři Jaromír Demek a Peter Mackovčin, spoluautoři Břetislav Balatka a kolektiv), ve kterém je uváděn nově i nejvyšší bod geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina (a na tzv. opravném lístku ve zmíněné publikaci v části týkající se pohoří Železných hor) vrchol U oběšeného s nadmořskou výškou 737 m na katastrálním území Svratouchu v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Závěr : z pohledu geomorfologie Železné hory na jihovýchodě ve svých územních výběžcích dosahují za tzv. laickou linii jihovýchodní hranice Železných hor a sice k Vojnovu Městci (za Ždírec nad Doubravou), Herálci a Svratce (za Hlinsko) a k Pusté Kamenici a Proseči (za Skuteč), kde sousedí s geomorfologickým celkem Hornosvratecká vrchovina.